Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Hluboký pánevní zánět neboli PID (zkratka pochází z anglického názvu pelvic inflammatory disease) je infekce horní části ženského reprodukčního systému, tedy dělohy, vejcovodů, vaječníků a některých přilehlých pánevních struktur (např. pobřišnice). PID se v mnoha případech neprojevuje žádnými příznaky. Příznaky – pokud jsou přítomny – mohou zahrnovat bolesti v podbřišku, výtok z pochvy, horečku, pálení při močení, bolest při pohlavním styku nebo krvácení po něm, případně nepravidelnou menstruaci. Důsledkem neléčeného PID mohou být dlouhodobé komplikace včetně neplodnosti, mimoděložního těhotenství, chronické pánevní bolesti a zvýšeného rizika vzniku zhoubných nádorů. Patogeny se do děložních adnex mohou dostat různými způsoby. Nejčastější jsou vzestupné infekce, méně časté sestupné infekce, poměrně vzácné jsou hematogenní infekce. Viz také pánev, zánět, adnexitida.

Hluboká mozková stimulace neboli DBS (zkratka pochází z anglického názvu deep brain stimulation) je léčebná metoda používaná v neurologii. DBS je založena na chirurgické implantaci elektrod do určitých oblastí mozku. Tyto elektrody jsou propojeny s neurostimulátorem, který je implantován pod klíční kost. Slabé proudové impulzy pak v postižených oblastech mozku vyvolávají elektrické dráždění, a tím pozitivně ovlivňují narušenou aktivitu těchto oblastí. Hluboká mozková stimulace se používá například při léčbě Parkinsonovy nemoci. Viz také stimulace.

Hluboké žíly (lat. venae profundae) jsou žíly, které se nacházejí hlouběji v těle (ve srovnání s povrchovými žilami). Na rozdíl od povrchových žil se hluboké žíly téměř vždy nacházejí poblíž tepen s podobným názvem: například vedle stehenní žíly se nachází stehenní tepna apod. Hlubokými žilami proudí směrem k srdci výrazně více krve než povrchovými žilami. Uzávěr (okluze) hluboké žíly může ohrozit člověka na životě a nejčastěji bývá způsobeno trombózou – tzv. hluboká žilní trombóza. Viz také povrchové žíly, žilní perforátory, žilní systém.

Hluboká fascie (lat. fascia profunda) je jedním ze čtyř typů fascie. Hluboká fascie, jak již název napovídá, je uložena hlouběji v těle než povrchová fascie, a obklopuje jednotlivé svaly, šlachy, vazy či celé svalové skupiny. Její tkáň je tvořena hustými, vzájemně propletenými svazky kolagenních vláken. Při pohybu svalů hluboká fascie částečně přenáší i sílu, a to i do vzdálenějších oblastí. Viz také fascie.

Hluboká žilní trombóza neboli HŽT je trombóza, která se utvoří v některé z hlubokých žil, nejčastěji v dolních končetinách. Pacienti si obvykle stěžují na tahavou bolest a pocit napětí. Mezi další příznaky se může řadit pociťované teplo, viditelný otok a červenomodré zabarvení postižené oblasti. V některých případech však trombóza může probíhat i bez příznaků. Obávanou komplikací trombózy hlubokých žil dolních končetin je vznik tromboembolie: jedná se o patologický (chorobný) stav, při kterém se „utrhne“ dříve vytvořený trombus z vnitřní stěny krevní cévy, je nějakou dobu unášen krevním řečištěm (v této fázi již se jedná o tzv. embolus) a následně zablokuje tutéž cévu (jen o kousek dál) nebo jinou krevní cévu, často i na úplně jiném místě v těle. Viz také hluboké žíly, trombóza, povrchová žilní trombóza (PŽT).

Pánevní dutina je tělní dutina umístěná těsně pod břišní dutinou. V pánevní dutině jsou uloženy zejména močový měchýř, některé pohlavní orgány a konečník. Viz také pánev.

Svaly pánevního dna společně s pojivovou tkání uzavírají pánevní dutinu a tvoří tak pánevní dno. Svaly pánevního dna zejména umožňují kontrolovat vyprazdňování moči i stolice a oddalovat je až do chvíle, kdy je to vhodné. Při stahování (kontrakci) svaly pánevního dna mírně zvedají pánevní orgány a v příslušných místech stahují močovou trubici (u mužů i u žen), poševní vchod (u žen) i konečník (u mužů i u žen). Naopak uvolnění (relaxace) svalů pánevního dna umožňuje průchod moči a stolice. Svaly pánevního dna jsou také důležité pro sexuální funkce u mužů i u žen. U mužů jsou důležité při erekci a ejakulaci, zatímco u žen vůlí ovládané kontrakce zvyšují pocit sexuálního vzrušení. Svaly pánevního dna u žen navíc poskytují oporu vyvíjejícímu se plodu během těhotenství a během porodu musí být uvolněné. Oslabené svaly pánevního dna mohou způsobovat některé nepříjemné potíže, jako je zejména inkontinence moči (u mužů i u žen) či sestup pánevních orgánů (u žen). Svaly pánevního dna lze cíleně posílit a udržovat v kondici pomocí Kegelových cviků. Viz také pánevní dno.

Sestup pánevních orgánů je anatomická odchylka, která se projevuje poklesem (lat. descensus) nebo výhřezem (lat. prolapsus) jednoho nebo více orgánů v ženské malé pánvi. Konkrétně se jedná o sestup močového měchýře (cystokéla), dělohy (pokles dělohy, výhřez dělohy) nebo konečníku (rektokéla) z jejich normální anatomické polohy. Obrázek: Různé typy sestupu pánevních orgánů u ženy. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také pánevní orgány, pokles dělohy, výhřez dělohy, cystokéla, rektokéla.

Pánevní orgány jsou orgány, které se nacházejí v oblasti pánve. U žen je to zejména pochva, děloha, močový měchýř, močová trubice a konečník. U mužů se mezi pánevní orgány řadí močový měchýř, část močové trubice, konečník, chámovody, semenné váčky, ejakulační vývody a prostata. Viz také pánev, orgán, sestup pánevních orgánů.

Pánevní dno (lat. diaphragma pelvis) je označení pro pojivovou tkáň a svaly, které se nacházejí v dolní části malé pánve (přibližně v oblasti hráze) a podpírají pánevní orgány. Během porodu nebo po ozařování, operaci či úrazu pánve může dojít k oslabení tkání pánevního dna, což může mít za následek sestup pánevních orgánů, inkontinenci moči nebo inkontinenci stolice. Obrázek: Pánevní dno (vyznačeno zeleně) a některé pánevní orgány – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny anatomické struktury mužské pánve, pravá část obrázku znázorňuje anatomické struktury ženské pánve. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také pánev, pánevní orgány, svaly pánevního dna.